Na Mistrovství Evropy juniorů ve švédském městě Boras vybojovala svěřenkyně trenérky Jany Gellnerové Barbora Malíková bronzovou medaili a pokračuje ve vynikajících výkonech z loňska. V rozběhu, v semifinále a nakonec ve finále postupně zlepšovala nejlepší letošní výkon. V rozběhu stačilo 53,91s. Naprosto zkušeně zvládla své semifinále na 400 metrů. V úvodu závodu se nenechala vybláznit zběsilým tempem favorizované Rusky Poliny Millerové a věřila si na silný závěr, který se také dostavil. V posledních metrech už jen kontrolovala druhou přímo postupovou pozici v čase 53.30. Ve finále výborně načasovala formu ve vynikajícím českém rekordu juniorek 52,37s. Další úspěch pro opavskou atletiku jsme slavili minulý víkend na evropském šampionátu do 22 let v Gävle. Svěřenkyně trenéra Jana Škrabala Vendula Hluchá vybojovala ve finále běhu na 800m sedmé místo. Takticky běžené finále trochu ovlivnilo časy a tak byl lepší čas z rozběhu 2:07,78 min.

 V Opavě na Horním náměstí si připomněli 28.října zástupci Sokola zásluhy na vzniku České republiky. Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé - starosta Dr. Schneider a náčelník dr. Vaníček - se stali organizátory nové čs. armády. Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další).

Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety. Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej  krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu. Nová éra Sokola nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a zažívá i problémy generační. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) téměř 1100 jednot a 190000 členů. Skoro polovina dochází do sportovních oddílů, které přispívají k omlazení sokolských řad. Také do řídících orgánů nastupuje stále více mladých činovníků. 

Nové formy prezentace. Sokol dnes nabízí veřejnosti program moderních pohybových aktivit formou netradičních akcí, pořádáním gymnaestrád, soutěží Euroteam, Běhů Terryho Foxe, vyžití ve sportovních oddílech aj. Kromě všestrannosti začal Sokol podporovat i špičkový sport, kde mezi nejlepší oddíly patří Sokol Brno, Sokol Kolín a Sokol Opava. Česká obec sokolská spolupracuje se sportovními svazy a s organizacemi, které mají ve svém programu "Sport pro všechny" u nás i na mezinárodní úrovni (TAFISA aj.)  Sokolští sportovci reprezentují ČR na OH , MS i na světových gymnaestrádách a mezi nimi vidíme i odchovance Sokola Opava Jakuba Holušu, Jana Kudličku, Michala Balnera, Marka Lukáše a další.